|  Zobrazení: 3046

Břeclav

(Město)

   

69000 Břeclav
jižní Morava | South Moravia Česká republika | Czech Republic

www.tvglobe.info

Břeclav (německy Lundenburg) je okresní město v Jihomoravském kraji, 52 km jihovýchodně od Brna na řece Dyji, poblíž hranic s Rakouskem a Slovenskem. Má rozlohu 77,11 km² a v roce 2011 zde žilo 25 tisíc obyvatel. Břeclav je důležitou železniční křižovatkou.

Display the map
Full screen pb Geolocalisation bp

 

Get directions
    Show the options

From :  or 

To      :  or 

Pictures gallery
View as Slideshow

Komentáře na Facebooku

Břeclav | Online webkamera

Břeclav - on-line nonstop webkameraBřeclav (německy Lundenburg) je okresní město v Jihomoravském kraji, 52 km jihovýchodně od Brna na řece Dyji, poblíž hranic s Rakouskem a Slovenskem. Má rozlohu 77,11 km² a v roce 2011 zde žilo 25 tisíc obyvatel. Břeclav je důležitou železniční křižovatkou.

 

Břeclav

 

Doprava

Železnice

Břeclav je železničním uzlem evropského významu. Kříží se tu I. a II. železniční koridor (zde tratě SŽDC č. 250 a 330), po nichž je vedena dálková osobní i nákladní doprava ve směrech Brno - Praha - Berlín - Hamburk, Přerov - Ostrava - Polsko, Bratislava - Budapešť (- Bělehrad) a Vídeň - Graz / Villach. Významná je i lokální osobní železniční doprava (vedle zmíněných tratí ještě trať 246 směr Mikulov a Znojmo), od roku 2008 začleněná do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (železniční linky R5, S3, S53, S8 a S9). Na regionální trati 247 Břeclav - Lednice je sezónní turistický provoz.

Silnice

Břeclav je také významnou silniční křižovatkou; kolem města vede dálnice D2 (Brno - Bratislava, E65), která se tu kříží se silnicí I/55 (Olomouc - Přerov - Uherské Hradiště - Hodonín - Břeclav - hraniční přechod Poštorná/Reintal do Rakouska). Z ní se v Poštorné odpojuje silnice I/40 do Mikulova.
Současná dopravní situace v Břeclavi je problematická, především z důvodu existence jediné silniční komunikace pro dopravu mezi místními částmi i pro tranzit. Výstavbu jakéhokoli alternativního spojení ztěžuje náročný lužní terén v bezprostředním okolí zástavby, stavbu obchvatu navíc dlouholeté spory o vedení dálničního spojení Brna a Vídně (přes Břeclav v. přes Mikulov).

Říční doprava

V první dekádě 21. století se v Břeclavi rozvíjela turistická lodní doprava po řece Dyji. Vedle linek na Janův hrad a Pohansko byla roku 2009 zavedena i "městská linka" mezi Starou Břeclaví a stavidlem u Poštorné. V současnosti (2011) je v provozu pouze linka Břeclav - Janův hrad.

 

Historie

Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější Pohansko (v lesích jihovýchodně od města), které bylo významným velkomoravským hradiskem. V průběhu 10. století bylo opuštěno.

Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil kníže Břetislav I. pohraniční hrad pojmenovaný po něm - odtud jméno Břeclav, který byl poté jedním z nejvýznamnějších správních center Moravy. Ve 13. století, kdy jej získala královna Konstancie, byla přistavěna mohutná kamenná věž. Po roce 1426 zde sídlila husitská posádka. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti hradu, kde založili (v místě dnešního centra) městečko nové, nazvané Nová Břeclav - původní lokalita nese od té doby označení Stará Břeclav.

V 1. polovině 16. století získali hrad i Novou a Starou Břeclav Žerotínové; hrad přestavěli na renesanční zámek. Jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína (1589-1622) se zúčastnil stavovského povstání po roce 1618, za což mu bylo břeclavské panství konfiskováno. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové, vlastnící sousedních Valtic a Lednice. Za válek s Osmanskou říší a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek (který nebyl sídelním) přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.

Významným mezníkem v rozvoji Břeclavi (viz též níže vývoj počtu obyvatel) bylo zavedení železnice (Severní dráhy císaře Ferdinanda) - příjezd prvního vlaku se konal 6. června 1839 - a následné vybudování prvního železničního uzlu v Rakousku (1841). Tím byla umožněna industrializace (v následujících letech vznikl cukrovar, pila, v blízké Poštorné cihelna a chemická továrna), železniční uzel se zázemím byl dále rozšiřován (1872 trať na Mikulov, 1900 na Kúty, 1901 do Lednice). Roku 1850 se Břeclav stala sídlem soudního okresu, a v září 1872 byla povýšena na město. Postupně vzrůstaly nacionálně laděné spory (ve městě byla ovšem českojazyčná většina), projevující se zejména ve školství a posléze v boji o radnici po 28. říjnu 1918.

Připojením Valticka (1920) se staly součástí Československa také dolnorakouské obce Poštorná (její součástí byla i menší západní část moderního katastrálního území Břeclav s areálem dnešní břeclavské nemocnice) a Charvátská Nová Ves. Dosud samostatné obce Stará Břeclav a Břeclav-židovská obec sloučeny s Břeclaví. Podle mnichovské dohody bylo město - národnostně velkou většinou české, ovšem se strategickým významem - připojeno k Německu. V rámci správních reforem v roce 1949 se Břeclav stala sídlem politického okresu. V letech 1974 a 1976 byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná a značné části ve středu města byly přestavěny v dobovém duchu (panelová sídliště). Od konce 80. let začal útlum průmyslu v Břeclavi. Roku 2006 se znovu osamostatnila místní část Ladná.

 

Pamětihodnosti města a okolí

Kaple sv. Cyrila a Metoděje

Pozdně romantická tvorba lichtenštejnské stavební kanceláře, typickým rysem režné cihlové zdivo a glazovaná keramika z poštorenské knížecí cihelny (později Poštorenské keramické závody, založeno 1867):

Další zajímavosti:

  • významné staroslovanské hradiště Pohansko cca 2 km jižně od města
  • splav s rybochodem na Dyji
  • rekonstruované budovy cukrovaru z konce 19. století, dnes z velké části využívané firmou Racio
  • ocelový most "Póna" u cukrovaru, původně železniční, dnes pro pěší a cyklisty
  • vodárna na Sovadinově ulici
  • budova tzv. "Žluté školy" u křižovatky ul. Sovadinovy a J. Palacha
  • V bezprostředním okolí města se rozkládá Lednicko-valtický areál s množstvím drobných památek, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Střed Břeclavi je rozložen na několika ostrovech vymezených Dyjí, Poštorenskou Dyjí a Mlýnským náhonem. Na území města se nachází také několik jezírek, která jsou napájena jen spodní, dešťovou, případně povodňovou vodou, a několik umělých vodních ploch, z nichž největší je rybník Včelínek.

Comments

Přidat komentář

Dodržujte pravidla slušné, smysluplné a tolerantní diskuze | Follow the rules of decent, sensible and tolerant discussion | Befolgen Sie die Regeln des guten, sinnvolle und tolerante Diskussion | Suivez les règles de discussion décent, sensible et tolérante | Siga las reglas de discusión decente, sensible y tolerante | 遵循得體,理智和寬容的討論規則 | Соблюдайте правила достойного, разумного и толерантного обсуждения | 、まともな賢明かつ寛容な議論のルールに従ってください

Bezpečnostní kód
Obnovit