Seznam míst na mapě

Super User  |  Zobrazení: 4580

Břeclav   

(Město - City)

   

69000 Břeclav
jižní Morava | South Moravia Česká republika | Czech Republic

www.tvbv.cz

Břeclav (německy Lundenburg, polsky Brzecław, maďarsky Leventevár, do roku 1925 oficiálně a v místním nářečí Břeclava) je město v Jihomoravském kraji, 52 km jihovýchodně od Brna na řece Dyji, poblíž hranic s Rakouskem a Slovenskem. Má rozlohu 77,11 km² a žije zde přibližně 25 tisíc obyvatel. Břeclav je důležitým hraničním přechodem a železniční křižovatkou mezinárodního významu.

Břeclav (Czech pronunciation: [ˈbr̝ɛtslaf]; German: Lundenburg; Hungarian: Leventevár) is a town in the Moravia, South Moravian Region, Czech Republic, approximately 55 km southeast of Brno. It is located at the border with Lower Austria on the Dyje River. The nearest town on Austrian territory is Bernhardsthal. Břeclav also lies 10 km northwest of the Slovak border at Kúty and 100 km north of the Austrian capital city Vienna.

Display the map
Full screen pb Geolocalisation bp
Pictures gallery
View as Slideshow

Komentáře na Facebooku

Břeclav | Online webkamera

Břeclav - on-line nonstop webkameraBřeclav (německy Lundenburg, polsky Brzecław, maďarsky Leventevár, do roku 1925 oficiálně a v místním nářečí Břeclava) je město v Jihomoravském kraji, 52 km jihovýchodně od Brna na řece Dyji, poblíž hranic s Rakouskem a Slovenskem. Má rozlohu 77,11 km² a žije zde přibližně 25 tisíc obyvatel. Břeclav je důležitým hraničním přechodem a železniční křižovatkou mezinárodního významu.

 

 

Břeclav: most a křižovatka u splavu

Břeclav: most a křižovatka u splavu


Podivej se na - http://www.k-soft.cz/webcam1/index.htm

Cloudy

22°C

Břeclav

Cloudy
Humidity: 45%
Wind: E at 17.70 km/h
Monday
Partly cloudy
11°C / 22°C
Tuesday
Scattered showers
12°C / 23°C
Wednesday
Scattered thunderstorms
15°C / 24°C

 

Full screen pb Geolocalisation bp

 

 

Historie

Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější Pohansko (v lesích jihovýchodně od města), které bylo významným velkomoravským hradiskem. V průběhu 10. století bylo opuštěno.

Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil kníže Břetislav I. pohraniční hrad pojmenovaný po něm – odtud jméno Břeclav, který byl poté jedním z nejvýznamnějších správních center Moravy. Tou dobou je zmiňováno jako Laventenburch. Ve 13. století, kdy jej získala královna Konstancie, byla přistavěna mohutná kamenná věž. Po roce 1426 zde sídlila husitská posádka. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti hradu, kde založili (v místě dnešního centra) městečko nové, nazvané Nová Břeclav – původní lokalita nese od té doby označení Stará Břeclav.

V 1. polovině 16. století získali hrad i Novou a Starou Břeclav Žerotínové; hrad přestavěli na renesanční zámek. Jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína (1589–1622) se zúčastnil stavovského povstání po roce 1618, za což mu bylo břeclavské panství konfiskováno. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové, vlastnící sousedních Valtic a Lednice. Za válek s Osmanskou říší a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek, který nebyl sídelním, přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.

 

breclav-nakupni-centrum
Zobrazit WEBKAMERU - Břeclav: nákupní centrum Billa - Lidl - Penny Market

 

Mezníkem v rozvoji Břeclavi bylo zavedení železnice (Severní dráhy císaře Ferdinanda) – první vlak přijel 6. června 1839 – a následné vybudování prvního železničního uzlu v Rakousku (1841). Tím byla umožněna industrializace (v následujících letech vznikl cukrovar, pila, v blízké Poštorné cihelna a chemická továrna), železniční uzel se zázemím byl dále rozšiřován (1872 trať na Mikulov, 1900 na Kúty, 1901 do Lednice). Roku 1850 se Břeclav stala sídlem soudního okresu, a v září 1872 byla povýšena na město. Postupně vzrůstaly nacionálně laděné spory (ve městě byla ovšem českojazyčná většina), projevující se zejména ve školství a posléze v boji o radnici po 28. říjnu 1918.

Připojením Valticka (1920) se staly součástí Československa také dolnorakouské obce Poštorná (její součástí byla i menší západní část moderního katastrálního území Břeclav s areálem dnešní břeclavské nemocnice) a Charvátská Nová Ves. Dosud samostatné obce Stará Břeclav a Břeclav-židovská obec sloučeny s Břeclaví. Podle mnichovské dohody bylo město – národnostně velkou většinou české, ovšem se strategickým významem – připojeno k Německu. V rámci správních reforem v roce 1949 se Břeclav stala sídlem politického okresu. Územní reorganizace v roce 1960 zrušila okresy Mikulov a Hustopeče a připojila je k Břeclavi, která se pro ně stala okresním městem. V letech 1974 a 1976 byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná a značné části ve středu města byly přestavěny v dobovém duchu (panelová sídliště). Od konce 80. let začal útlum průmyslu v Břeclavi. Roku 2006 se znovu osamostatnila místní část Ladná.

 

Aeroklub - Letiště Břeclav

Ladná › West: Breclav Aerodrome LKBA

 

Doprava

Železnice

Břeclav je železničním uzlem evropského významu. Kříží se tu I. a II. železniční koridor (zde tratě SŽDC č. 250 a 330), po nichž je vedena dálková osobní i nákladní doprava ve směrech Brno – Praha – Berlín – Hamburk, Přerov – Ostrava – Polsko, Bratislava – Budapešť (– Bělehrad) a Vídeň – Graz / Villach.

Významná je i lokální osobní železniční doprava (vedle zmíněných tratí ještě Trať 246 směr Mikulov a Znojmo), od roku 2008 začleněná do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (železniční linky R5, S3, S53, S8 a S9). Na regionální trati 247 Břeclav – Lednice je sezónní turistický provoz.

Kromě hlavního nádraží se na území Břeclavi nacházejí ještě železniční stanice Boří les a Poštorná, železniční zastávka Charvátská Nová Ves a na okraji katastru ještě nákladní nádraží Hrušky.

Silnice

Břeclav je také významnou silniční křižovatkou; kolem města vede dálnice D2 (Brno – Bratislava, E65), která se tu kříží na exitu 48 se silnicí I/55 (Olomouc – Hodonín – Břeclav – hraniční přechod Poštorná/Reintal do Rakouska). Na ní se v Poštorné napojuje silnice I/40 z Mikulova. Do exitu 48 je napojena i silnice II/425 od Hustopečí, která dále pokračuje z Břeclavi na Lanžhot. Územím města prochází i silnice III. třídy:

  • III/00221 Břeclav – Ladná
  • III/05528 k železniční stanici Hrušky
  • III/05529 Poštorná – hraniční přechod – (Bernardshal)
  • III/41417 Poštorná – Charv. Nová ves – Lednice
  • III/4231 ze silnice II/425 na Moravský Žižkov

Současná dopravní situace v Břeclavi je problematická, především z důvodu existence jediné silniční komunikace pro dopravu mezi místními částmi i pro tranzit. Výstavbu jakéhokoli alternativního spojení ztěžuje náročný lužní terén v bezprostředním okolí zástavby, stavbu obchvatu navíc dlouholeté spory o vedení dálničního spojení Brna a Vídně (přes Břeclav nebo přes Mikulov).

Říční doprava

V první dekádě 21. století se v Břeclavi rozvíjela turistická lodní doprava po řece Dyji. Vedle linek na Janův hrad a Pohansko byla roku 2009 zavedena i "městská linka" mezi Starou Břeclaví a stavidlem u Poštorné. Ve druhé dekádě 21. století je v provozu pouze linka Břeclav – Janův hrad.

Školství

V Břeclavi sídlí několik středních škol, z toho veřejné:

  • Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, příspěvková organizace
  • Střední průmyslová škola Edvarda Beneše a Obchodní akademie Břeclav (administrativně sloučené roku 2012)


a soukromé:

  • Soukromá střední odborná škola Břeclav
  • Soukromá střední odborná škola manažerská a zdravotnická

Dále se zde nachází řada základních škol (obou stupňů), mateřských škol a základní umělecká škola.

 

Lednice na Moravě - webkamera

Lednice › South-East: Zámek

 

Pamětihodnosti města a okolí

  • renesanční zámek vybudovaný kolem poloviny 16. století na místě původního přemyslovského hradu. Významným motivem zámku je arkádová pavlač na toskánských sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena romantická přestavba do podoby umělé zříceniny. V současnosti je zámek uzavřený, zchátralý a dlouhodobě se řeší otázka jeho opravy. Veřejnosti je zpřístupněna zámecká věž, provozuje ji Městské muzeum a galerie Břeclav. Na zámek navazuje komplex hospodářských areálů (Vranův mlýn na Mlýnském náhonu, dnes zpustlý; zámecký pivovar z 15.–16. století, od roku 2013 v obnoveném provozu), částečně využívaný pro turistické služby a průmysl. Okolí volně přechází v lesní komplex zvaný Kančí obora.
  • Kančí obora – starý lužní les se zbytky starých ramen Dyje, zachovanými lučními enklávami a malým jezírkem Bruksa, bývalá lovecká obora
  • farní kostel sv. Václava na náměstí T. G. Masaryka z poloviny 18. století byl při náletu v listopadu 1944 zničen, na jeho místě byla v roce 1995 dokončena moderní stavba podle návrhu Ludvíka Kolka
  • synagoga – halová volně stojící stavba z roku 1868, o dvacet let později upravena patrně Maxem Fleischerem (1841–1905) v novorománském stylu s maurskými prvky v interiéru; postavena na místě starší stavby ze 17. století
  • kaple sv. Cyrila a Metoděje v parku před nádražím, novogotická stavba z let 1853–1856; před postavením nového kostela sv. Václava sloužila jako provizorium místní katolické farnosti
  • kaple Vzkříšení Páně z roku 1875 v prostoru bývalého hřbitova na Sovadinově ulici, zrušeného roku 1888
  • budova Obchodní akademie z roku 1926, navržena architektem Jaroslavem Rösslerem ve funkcionalistickém slohu

Pozdně romantická tvorba lichtenštejnské stavební kanceláře, typickým rysem režné cihlové zdivo a glazovaná keramika z poštorenské knížecí cihelny (později Poštorenské keramické závody, založeno 1867):

  • soubor staveb v centru Poštorné – knihovna, zdravotní středisko, fara (se secesními motivy), škola a zejména
  • farní kostel Navštívení Panny Marie – dominantní stavba centrálního půdorysu s prstencem bočních kaplí a polygonálním kněžištěm, kopulovitá klenba vrcholí lucernou s ochozem, dílo Karla Weinbrennera z let 1895–1898
  • budova železniční stanice Poštorná
  • obřadní síň židovského hřbitova s domkem hrobníka z roku 1892; hřbitov je ovšem staršího původu, nejstarší dochované náhrobky z 18. století, dominantní novorenesanční hrobka Kuffnerů z roku 1899; plundrování hřbitov a (zejména v 80. letech 20. století) přečkala přibližně pětina původních náhrobků
  • malá kaple sv. Rocha (před gymnáziem) z roku 1892 na čtvercovém půdorysu, postavena na paměť epidemie cholery

 

Další zajímavosti:

  • staroslovanské hradiště Pohansko asi 2 km jižně od města
  • splav na Dyji s rybochodem a podzemní hydroelektrárnou
  • rekonstruované budovy cukrovaru z konce 19. století, dnes z velké části využívané firmou Racio
  • ocelový most u cukrovaru, původně pro železniční vlečku cukrovaru, dnes pro pěší a cyklisty – jediný dochovaný most v Břeclavi, který přežil druhou světovou válku. Vyroben ve Vítkovicích.
  • vodárenská věž na Sovadinově ulici
  • budova tzv. "Žluté školy" (ZŠ Dukelská) u křižovatky ul. Sovadinovy a J. Palacha
  • kasárna ve Staré Břeclavi – nová kasárna postavená za 1. republiky na místě původního barákového tábora mezi Břeclaví a St. Břeclaví. Kasárna byla pojmenována po prezidentu T.G. Masarykovi. Za druhé světové války byla kasárna pojmenována Graf Moltke Kaserne a bylo jim přistavěno nejvrchnější patro. Dnes slouží kasárna jako bytový dům.
  • 85 m vysoká žlutá věž strojírenského podniku OTIS sloužící pro testování výtahů, dominanta panoramatu města
  • komín závodu Fosfa viditelný prakticky z kteréhokoliv místa ve městě a okolí.
  • V bezprostředním okolí města se rozkládá Lednicko-valtický areál s množstvím drobných památek, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO.

 

Střed Břeclavi je rozložen na několika ostrovech vymezených Dyjí, Poštorenskou Dyjí a Mlýnským náhonem. Na území města se nachází také několik jezírek, která jsou napájena jen spodní, dešťovou, případně povodňovou vodou, a několik umělých vodních ploch, z nichž největší je rybník Včelínek.


Zdroj: WIKIPEDIA

Comments

Přidat komentář

Dodržujte pravidla slušné, smysluplné a tolerantní diskuze | Follow the rules of decent, sensible and tolerant discussion | Befolgen Sie die Regeln des guten, sinnvolle und tolerante Diskussion | Suivez les règles de discussion décent, sensible et tolérante | Siga las reglas de discusión decente, sensible y tolerante | 遵循得體,理智和寬容的討論規則 | Соблюдайте правила достойного, разумного и толерантного обсуждения | 、まともな賢明かつ寛容な議論のルールに従ってください

Bezpečnostní kód
Obnovit