News:


Pokročilé vyhledávání +

Videa shodující se s "slova"

1091 zhlédnutí
Hodnoceno 3
Jeden z dílů "seriálu" Kopečkovic
732 zhlédnutí
Kategorie: TV seriál
Hodnoceno 3
Walt Disney Company (1991-1994)
1044 zhlédnutí
Kategorie: Dokumenty
Hodnoceno 3
Nejsme na to sami. - Podceňujeme dar života... Zdáme se sami sobě často nicotní, ale jsme úžasní a originální! - Stvořitel si dal práci s celou šíří vesmíru a jeho stvoření, a dal si tu práci i s námi... - Stvořitel chce být slaven spatřením své slávy, své mocnosti, v našich očích... Režisér a duchovní hledač Igor Chaun hovoří o své cestě za poznáním, o inspiraci rituály Santo Daime v brazilské Amazonii, a o mnohém jiném. Slova se chápe také Ruda Špaček, kněz Církve čsl. husitské, a hovoří o své duchovní zkušenosti.
752 zhlédnutí
Kategorie: Dokumenty
Hodnoceno 3
Ačkoliv má slovo fašizmus či "fašistický" specifický historický význam, dnes je užíváno k označení vícero nedemokratických zřízení, politických stran či hnutí. Pojem fašismus pochází z latinského slova fascis, které se překládá jako svazky. Původně totiž označovalo jilmové pruty svázané červenou páskou s vyčnívající vetknutou sekyrou. Tento znak úředníků římského impéria si italští fašisté přivlastnili jako symbol svého hnutí a ve 20. letech minulého století vytvořili první fašistickou organizaci "Fasci Italiani di Combattimento" - Svazky italských spolubojovníků, v jejímž čele stál Benito Mussolini. Tento snímek je názorným průvodcem světem fašismu v jeho mnoha odnožích.
1241 zhlédnutí
Kategorie: Dokumenty
Hodnoceno 3
Dokument o hlouposti vypráví o historii slova "Moron", rozdíl mezi hloupým a Moron, být chytrý, inteligentní, geniální a otázky pravidelného tréninku a řazení inteligence národů pomocí standardizovaných IQ testů. Vzdělaný člověk, který, nicméně, působí zcela němý způsobem - nebo alespoň chce, abychom si mysleli, že ano. Albert Einstein řekl: "Jen dvě věci jsou nekonečné vesmír a hloupost. a nejsem si jistý pořadím". | This documentary about stupidity tells us the history of the word "moron", the difference between stupid, moron, smart, intelligent, genius and questions the regular practice of classifying peoples intelligence through standardized IQ tests. Of course also Mr. Bush is examined in this report. A well educated guy who, nevertheless, acts in a completely dumb way -- or at least wants us to believe so. Albert Einstein said: "Only two things are infinite the universe and stupidity. and I am not sure about the former."
695 zhlédnutí
Hodnoceno 3
.. něco od našich pomocníků světla a opravářů karmy z nebeského kanelu EZO.TV ... Na úvod nachrchlanej idiot, kterej do tajenky nacpal Alešovo druhé jméno, následují soutěživé hyeny doprovázené stupidní astrokurvou Jitkou Klokočkovou, kterou tam okouzluje ztopořený ještěr skrze lechtivé transformační kódy... Dále je možné si všimnout, že Marcela má skutečně vyžrané schopnosti odhadu, když mladé ještěrky rozčilující se slovem "dopiči" označí za zlobící se kluky... Dále je zde sorta volajících očipovaných sarančat, jejichž telefonní účty asi zapomněli zvířecí pomocníci zaplatit a tak zavolaj znova a narvou svý tlaky, aby pak řešily u Janičky zamigrovaný ezekuce... Na závěr zablokovaná kundalinie, divačka co týden bleje, dotaz na kamarádku energetického upíra, ukázka pravého potěšení s démony a Alešova stylová zdravice... takže takový proudy astrálních hoven ve vašich vanách ...
387 zhlédnutí
Kategorie: Dokumenty
Hodnoceno 3
Viac videí nájdete na - http://www.2012rok.sk/wp/tv Vstupem do pátého rozměru se dostáváme do úrovně hlubšího Porozumění. Jedním z prvních důležitých kroků v předsálí tohoto rozměru je bytostné Uvědomění si a buněčné přijetí toho, co je vnímáno jako „Ústava VESMÍRNÝCH PRÁV EXISTENCE" Tato práva odpovídají vesmírným zákonům, vztahujícím se na jakoukoli formu života existující ve vesmíru, tedy i na každou Lidskou Bytost. Vplouváme do vod, kde platí zákony, o kterých jsme dosud převážně snili a na které jsme se dosud spíše připravovali. S těmito zákony přímo souvisí práva každé lidské bytosti, která jsou nepochyb-nitelná, neboť nám byla dána samotnou Tvořivou silou - Zdrojem. Uplatnitelná jsou však teprve v okamžiku, kdy je přestaneme zpochybňovat my sami! Základním předpokladem pro to je: 1) naše postupné osvobození se od starých přesvědčení a modelů myšlení, které nám nenáleží, 2) přijetí a integrování do každodenního života Ústavy VESMÍRNÝCH PRÁV EXISTENCE Slova Luisy: „Je čas připravit se na to stát se skutečným Hvězdným národem."
385 zhlédnutí
Kategorie: Dokumenty
Hodnoceno 4
Viac videí nájdete na - http://www.2012rok.sk/wp/tv Vstupem do pátého rozměru se dostáváme do úrovně hlubšího Porozumění. Jedním z prvních důležitých kroků v předsálí tohoto rozměru je bytostné Uvědomění si a buněčné přijetí toho, co je vnímáno jako „Ústava VESMÍRNÝCH PRÁV EXISTENCE" Tato práva odpovídají vesmírným zákonům, vztahujícím se na jakoukoli formu života existující ve vesmíru, tedy i na každou Lidskou Bytost. Vplouváme do vod, kde platí zákony, o kterých jsme dosud převážně snili a na které jsme se dosud spíše připravovali. S těmito zákony přímo souvisí práva každé lidské bytosti, která jsou nepochyb-nitelná, neboť nám byla dána samotnou Tvořivou silou - Zdrojem. Uplatnitelná jsou však teprve v okamžiku, kdy je přestaneme zpochybňovat my sami! Základním předpokladem pro to je: 1) naše postupné osvobození se od starých přesvědčení a modelů myšlení, které nám nenáleží, 2) přijetí a integrování do každodenního života Ústavy VESMÍRNÝCH PRÁV EXISTENCE Slova Luisy: „Je čas připravit se na to stát se skutečným Hvězdným národem."
1545 zhlédnutí
Kategorie: Filmy
Hodnoceno 3
Případ pro začínajícího kata je originální směsí absurdity, černého humoru, symbolů, satiry, ironie a grotesknosti. Lemuel Gulliver se dostane do tajemného kraje Balnibarbi, jehož hlavní město Laputa se odedávna vznáší ve vzduchu, aniž by to Balnibarbané věděli. Gulliver se do Laputy dostane dlouhým komínem a vrací se do Balnibarbi zvěstovat všem pravdu. Jeho odhalení však bere lidem ideály. Nechtějí pravdu poznat; nesnesou pomyšlení, že žijí v trapném klamu, v ubohé lži, v poddanství falešného mýtu, v žalostné nevědomosti a temnotě, v nešťastné a zapomenuté končině světa. Poslední Gulliverova slova ve filmu jsou "Řekl jsem: Poslouchej, Vyskoči, jdou ty hodiny nazpět, anebo se mi to jen zdá? Ale on namítne, co stále máte, copak vám nestačí, že je slyšíte tikat?" Tento poslední film vynikajícího, předčasně zesnulého filmaře narazil po svém uvedení na nepochopení normalizátorů a skončil v trezoru. English subtitles. Case for a Rookie Hangman (Czech: Případ pro začínajícího kata) is a 1969 Czech drama film directed by Pavel Juráček. It was released in 1970.
536 zhlédnutí
Hodnoceno 3
0:00 Rozvod 4:43 Autogram pro syna 11:43 Hřbitovní rozhovor 15:00 Na lavičce 18:06 Skleróza 25:12 Statistika 33:44 Astrologie Svou divadelní kariéru začínal jako ochotník, divadelním hercem v pravém slova smyslu se však nestal. Již v počátcích 50. let vystupoval totiž v estrádách jako komik. Jeho vystoupení mělo ustálený charakter dialogu ve scénce se svým druhem. Vytvořil typ natvrdlého chlapíka, kterému všechno dochází nezvykle dlouho, se zvláštním tázavým zpěvavým protahováním koncovek. Přiboudlost postavě nebrání v tom, aby se vyjadřovala ke všem jevům ze svého okolí, ba právě naopak, nejraději se vyjadřuje právě k věcem, kterým vůbec nerozumí. Partnery v jeho vystoupeních mu byli František Budín (v civilu zaměstnanec ČSD), Lubomír Lipský, Milan Neděla, Miloslav Šimek, Jan Borovička, ale i Karel Gott a Iva Janžurová. Od konce 60. let žil a působil v Německu, kde se seznámil se svou druhou ženou Barbel, zpěvačkou a konferenciérkou. S ní vytvořil partnerskou dvojici i na jevišti. Scénky Felixe Holzmanna patří ke zlatému fondu archivu Supraphonu. Jeho humor, založený nikoliv na akci, ale především na směšném dialogu, je ideálním dílem pro zvukový záznam. Za album 10x Felix Holzmann obdržel těsně před svou smrtí platinovou desku Supraphonu. Toto ocenění upozornilo znovu na obrovskou oblíbenost tohoto lidového komika, jehož popularita přerostla i rámec republiky.
1032 zhlédnutí
Hodnoceno 3
Fort Boyard Skupinka soutěžících se pokusí dobýt legendární pevnost Boyard. V několika náročných disciplínách musejí ukořistit klíče a indicie, aby měli co nejlepší výchozí pozici pro závěrečné získání zlatého pokladu... Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl...
1030 zhlédnutí
Hodnoceno 3
Fort Boyard Skupinka soutěžících se pokusí dobýt legendární pevnost Boyard. V několika náročných disciplínách musejí ukořistit klíče a indicie, aby měli co nejlepší výchozí pozici pro závěrečné získání zlatého pokladu... Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl...
1021 zhlédnutí
Hodnoceno 3
Fort Boyard Skupinka soutěžících se pokusí dobýt legendární pevnost Boyard. V několika náročných disciplínách musejí ukořistit klíče a indicie, aby měli co nejlepší výchozí pozici pro závěrečné získání zlatého pokladu... Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl...
2217 zhlédnutí
Hodnoceno 3
Fort Boyard Skupinka soutěžících se pokusí dobýt legendární pevnost Boyard. V několika náročných disciplínách musejí ukořistit klíče a indicie, aby měli co nejlepší výchozí pozici pro závěrečné získání zlatého pokladu...Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl vstoupit a...
1130 zhlédnutí
Hodnoceno 4
Fort Boyard Skupinka soutěžících se pokusí dobýt legendární pevnost Boyard. V několika náročných disciplínách musejí ukořistit klíče a indicie, aby měli co nejlepší výchozí pozici pro závěrečné získání zlatého pokladu... Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl...
1898 zhlédnutí
Hodnoceno 3
Fort Boyard | Pevnost Boyard | Fort Boyard Skupinka soutěžících se pokusí dobýt legendární pevnost Boyard. V několika náročných disciplínách musejí ukořistit klíče a indicie, aby měli co nejlepší výchozí pozici pro závěrečné získání zlatého pokladu... Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému...
1001 zhlédnutí
Kategorie: Dokumenty
Hodnoceno 3
Velká sfinga v Gíze je velká socha, v podobě lva s lidskou hlavou, nacházející se na Gízské plošině v Egyptě na západním pobřeží Nilu. Je to největší socha vytesaná z jednoho kusu kamene, která kdy byla vytvořena. Všeobecně se věří, že byla vytvořena starými Egypťany v 3. tisíciletí př. n. l, v době Staré říše za panování 4. dynastie, a to panovníkem Rachefem spolu s pyramidou. Je 74 m dlouhá, 6 m široká a 21 m vysoká. Sfinga má znázorňovat právě panovníka IV.dynastie Rachefa (přibližně 2558- 2532 př.n.l.). | Jakým jménem nazývali Sfingu staří Egypťané dodnes přesně nevíme. Často užívané označení Sfinx bylo vytvořeno ve starověku Řeky a pochází z egyptského slova sešepanch, který lze přeložit jako „obraz žijícího“. Toto pojmenování označovalo královské sochy ve čtvrté dynastii, ačkoli bylo v Nové říši více spojováno s Velkou sfingou. Egyptští Arabové používali označení Abul-Hol, což znamená Otec hrůzy. | Proměna Sfingy v čase | Sfinga v průběhu času utrpěla mnoho poškození. Je vytesána z vápencového podloží; časem pak došlo k částečnému zasypání pískem a obroušení zasypaných částí. První pokus vykopat Sfingu se datuje do roku 1400 př.n.l., kdy se ji z pověření faraona Thutmose IV podařilo odkrýt až po přední tlapy. Thutmose IV. pak mezi tlapami nechal vztyčit žulovou stélu, která připomíná tuto událost. Sfinze chybí původně asi jeden metr široký nos (čumák). Velmi rozšířená legenda tvrdí, že jí ho ustřelili Napoleonovi vojáci v průběhu jeho tažení do Egypta. Tato informace je však nepravdivá, protože existují obrazy Sfingy z doby před Napoleonovým tažením, které ji zobrazují bez nosu. Egyptský historik al-Makrízí připisuje zničení nosu súfijskému fanatikovi jménem Muhammad Sa'im al-Dahr, který byl rozhořčen tím, že prostí rolníci uctívají Sfingu, aby tím zlepšili svou úrodu. Sa'im al-Dahr byl poté pověšen za vandalizmus. Zničení nosu se mělo odehrát v roce 1378. V roce 1817 proběhly první moderní vykopávky, vedené kapitánem Cavigliou, které úplně odkryly její hruď. Úplně vykopána byla až v roce 1925. Fotografie Sfingy z opačné strany nejsou zpravidla publikovány, protože jim dominuje v těsné blízkosti McDonalds a přilehlé neobyčejně rozsáhlé smetiště na samém okraji Gizy.
651 zhlédnutí
Hodnoceno 3
pohádka ČST Praha z roku 1990 (Pozn.: V titulcích je uvedeno pouze obecné „na motivy Theodora Storma", což je výstižné. Tato inscenace se nejvíce podobá umělecké pohádce německého spisovatele a básníka /občanským povoláním právníka/ Hanse Theodora Woldsena Storma „Die Regentrude" /přesně se to přeložit nedá, ale méně přísně vzato se ten výraz dá interpretovat jako „Dešťová víla"/ z roku 1863. Ovšem scénáristka z ní použila jen některé motivy, takže se nedá mluvit o adaptaci předlohy v pravém smyslu slova. Tvůrčí přístup se však, myslím, vyplatil. Nemusím se jistě rozepisovat o tom, jak cizí jsou nám pohádky z germánského prostředí, to je známá věc. Proto oceňuji, že se tvůrci pokusili přizpůsobit příběh naší pohádkové tradici, a přesto, že i bez titulků lze na první pohled poznat, kde má pohádka kořeny, je znát, že se autorka snažila „studenému" německému základu dodat českou „vřelost", a je to ku prospěchu věci. Co však inscenaci - aspoň v mých očích - „vytáhlo nahoru" především, je obsazení dvou hlavních a současně dětských rolí. Angažování Pavla Manga a Kláry Jandové byla vyloženě trefa, v kontextu výše napsaného velmi důležitá. Pavel Mang na přelomu 80. a 90. let účinkoval v několika povedených filmech /na mém starém kanálu můžete vidět ukázky z jednoho z nich - Sáňkování není povoleno (1989)/, škoda, že zůstávají ve stínu jeho nejznámější role Vaška Karase v seriálu Cirkus Humberto /1986-1988/ a ČT s reprízami skrblí. Klára Jandová vešla ve známost hned svým debutem, jímž byla postava malé Jitky Soukupové, sestry hlavního hrdiny Tomáše Soukupa, v seriálu Chlapci a chlapi /1988/, po níž následovala řada dětských rolí hlavně v pohádkách. Po letech pak na sebe už jako dospělá upozornila v roli Evy Pokorné, ženské poloviny ústřední dvojice první české telenovely Rodinná pouta /2004/.) scénář: Anna Jurásková (na motivy Theodora Storma; verše: Jiří Chalupa) dramaturgie: Šárka Baborovská hudba: Vadim Petrov režie: Věra Jordánová hráli: Klára Jandová (Elke), Pavel Mang (Kristián), zasloužilá umělkyně Antonie Hegerlíková (Kristiánova babička Berta), Jiří Štěpnička (Elčin otec Eduard), Julie Jurištová (Elčina macecha Ilsa), Martin Stropnický (Irius), Zlata Adamovská (dešťová víla), Jana Hermachová (paní), Josef...
938 zhlédnutí
Kategorie: Dokumenty
Hodnoceno 3
Desatero přikázání Kompletní znění Božích přikázání 1. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví. Neměj žádné bohy kromě mne. 2. Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí, a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají má přikázání. 3. Neužívej jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, neboť toho, kdo by užil jeho jména nadarmo, Hospodin neponechá bez trestu. 4. Pamatuj na sobotní den, aby ti byl svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci -- ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani přistěhovalec ve tvých branách. V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, ale sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil jej. 5. Cti svého otce i matku, ať jsi dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. 6. Nezabíjej. 7. Necizolož. 8. Nekraď. 9. Nelži o svém bližním. 10. Nezáviď svému bližnímu jeho dům. Nezáviď svému bližnímu jeho manželku, jeho otroka, jeho děvečku, jeho býka ani osla -- nezáviď svému bližnímu vůbec nic. Desatero naleznete v Bibli ve druhé Mojžíšové (Exodus), 20 kapitole, 1-17 verš. Desatero je zopakováno také v páté Mojžíšové (Deuteronomium) 5,6-21. O Desateru Božích přikázání - Zákonu Desatero Božích příkázání mají být přijaty všemi lidmi (nejen Izraelci, se kterými Bůh uzavřel smlouvu pod horou Sínaj a vyhlásil tento Zákon - desatero). Byly dány k ponaučení všem. Všichni se podle nich mají řídit. Těchto deset přikázání obsahuje povinnosti člověka k Bohu a k jeho bližním. Všechna jsou postavena na velkém principu lásky. Tento Zákon slouží také jako ochrana před nepříjemnými důsledky nesprávného jednání (životních kroků) pro všechny, kteří jej zachovávají. Dodržování Zákona se projeví v kvalitě života toho, kdo jej zachovává. Podrobnější vysvětlení Desatera je přiblíženo (jednotlivé...
1002 zhlédnutí
Kategorie: Dokumenty
Hodnoceno 3
Vesmír - Na pokraji kosmu - dokumentární Ještě u Homéra znamenal kosmos ozdobu, šperky a odtud i ozdobenou nebo nalíčenou osobu, zejména ženu (odtud dnešní kosmetika). Později se význam rozšířil na všechno, co je uspořádané, upravené, řádné. Řecký filosof Pythagoras byl patrně první, kdo tímto výrazem označil svět, vesmír. Vyjádřil tím své přesvědčení, že právě pozoruhodné uspořádání je charakteristické pro svět, v němž žijí lidé, na rozdíl od nerozlišeného prvotního chaosu, "temné propasti", kde se žádné tvary nevyskytují. V pozdějším běžném užití (například v Novém zákoně) znamená kosmos prostě (viditelný) svět, případně vesmír. I ten se totiž ve starověkých představách vyznačuje právě uspořádáním, oddělením nebe a Země, dne a noci, pravidelností nebeských pohybů a podobně. Pro Řeky ovšem zahrnoval kosmos nejen lidi, ale také bohy. Slovo kosmos pak použili překladatelé Bible jako označení pro stvořený svět, "tento svět", oddělený od svého Stvořitele, který sám součástí kosmu není.[1] Schéma ptolemaiovského kosmu (1533) V pojmu kosmos jako uspořádání byla zahrnuta i představa, že svět a vesmír je v prostoru omezený a konečný, že má určitý tvar. To umožnilo představu "onoho světa", který si pak mnozí představovali také jako jakýsi prostor, i když mimo tento svět. Starověkou představu, že kosmos je v prostoru omezený a v čase neomezený (Aristotelés), už pozdější židovství nahradilo představou světa, který stvořením začal, a tedy jednou také skončí. To je hlavní téma starověké i středověké apokalyptiky, očekávání konce světa. Od pozdního středověku (Mikuláš Kusánský) se objevují úvahy o prostorově nekonečném nebo aspoň neomezeném Vesmíru a v renesanci (Giordano Bruno) se k tomu připojila starověká řecká představa Vesmíru nekonečného v čase, pro niž se opět používal pojem kosmos.[2] Na této představě nekonečného kosmu, mimo nějž už nemůže nic být, stála klasická věda 19. století a postupně ovládla i běžné představy. V průběhu 20. století se ve vědě objevila nejprve relativistická představa Vesmíru sice bez hranic, nicméně nikoli nekonečného, a potom i myšlenka "Velkého třesku", tedy absolutního časového počátku Vesmíru, která navozovala i představu "konce", například tak zvané...
RSS
Top UK Bookmakers b.betroll.co.uk betfair
How to get bonus http://l.betroll.co.uk/ LB